Celý znechucený po Ne-instalaci Windows jsem si řekl, že si tedy nainstaluji staré dobré Ubuntu. A proč rovnou nevyzkoušet nejnovější verzi 11.04 která má prostředí Unity. Pokud se mi nebude líbit, zkusím Gnome3. Plán byl tedy jasný, tak s chutí do toho
Celkem mě překvapilo, že instalátor je udělaný tím způsobem, že zatím co si člověk nastavuje uživatelská data jako login, hesla apod. už se během toho z CD kopírují soubory potřebné k instalaci. Opravdu zde neztratíte tolik času jako při instalaci Win.
Unity
Co je tedy nového v Ubuntu? V prvé řadě uživatelské rozhraní. Skutečně jde vidět na první pohled, že je koncipováno minimalisticky. Původní myšlenka byla nasadit Unity pro netbooky. A já říkám netbooky ANO, pro desktopy NE! Takové prostředí bych nejspíše ocenil na nějakém menším počítačku, kde si opravdu jen brouzdám po netu a dělám základní úkony. Nikdy bych si ale nezvykl dělat s tím každý den. Je to skutečně "pro lidi". Nic nenastavujete, všechno funguje, spouštěče základních programů jsou tam kde bych je čekal. Unity je velmi svižné a přitom pro oko pěkné. Co mě osobně nejvíce vadilo byla absence jakéhokoliv pokročilejšího nastavení. Nešly změnit vlastnosti panelu, zkrátka nic z toho na co jsem byl zGnome2 zvyklý. Navíc v nastavení obvyklých položek chybělo dost podrobností a nastavovat vše stylem přepisování konfiguráků, hledání a experimentování se mi opravdu nechtělo. Chvíli jsem značně nadával a hledal co si jak nastavím. Tak jsem se rozhodl ale zkusit Gnome3 :)Gnome3
Na rovinu vám řeknu, není to žádná sláva. Instalace je sice jednoduchá, prakticky napíšete tři příkazy a vše je hotovo. Po rebootu mě čekalo něco nového. Chvíli jsem si v tom hrál, zjišťoval co a jak funguje, ale k srdci mi toto prostředí nepřirostlo. Nemám rád taková pompézní, moc nablýskaná prostředí, ve kterých je všechno "přetahovací", plovoucí lesklé a hezké. Holt jsem prostě klasik, mám rád jednoduchost, nepotrpím si příliš na vzhledu ale spíš na funkčnosti a praktičnosti.Možná kdybych nebyl moc zvyklý na své prostředí v Gnome2, tak se mi Unity nebo Gnome3 zalíbí. Ale zjistil jsem, že zvyk je železná košile. Podobně jako u Windowsů se dá říci, že Ubuntu jde cestou obyčejných lidí. Snaží se dosáhnout jednoduchosti a intuitivnosti v používání. To je sice moc pěkné, ale já už sedím za počítačem téměř 20 let. Během té doby jsem si zvykal na několik nových systémů a nyní mi připadá, že je strašně moderní odpouštět od starých zaběhlých tradic a snažit se prostým uživatelům nabídnout komfort. Jenže je to za cenu velkého odstínění. Mě vyhovuje to na co jsem zvyklý a budu to používat dále, protože v tom umím pracovat relativně rychle a efektivně. Navíc mám rád, když si mohu prostředí jednoduše nastavit po svém a nemusím používat to, co mi někdo předhodil. A právě v tom jak si nastavit prostředí dle mého gust mám největší zkušenosti v Gnome2. Po letmém vyzkoušení Gnome3 jsem se vrátil s Ubuntu 10.04 do říše starého Gnome2.
Tak to buď rád, že si nemusel GNOME3 testovat v práci jako já :D To by si zjistil, že ani těch pár věcí co ti přijdou jako pozitiva nefungují. Na více monitorech je to taky prakticky nepoužitelné. Navíc mi to celé přijde spíše pro tablety. Ono trefit se myší na k tlačítku activity, když je hned vedle další monitor není zrovna jednoduché. Nebo ve schovaném statusovém řádku kliknout na nějakou ikonu, když po najetí na ní ti ujede pod kursorem, protože se rozbalí její popisek, který ovšem klikatelný není. Jak říkáš, když děláš 20 let s počítačem, asi máš trochu jiná očekávání od uživatelského rozhraní, než jaké momentálně nabízí Unity nebo GNOME3.
OdpovědětVymazatAbsolutne se ztotoznuju s prvnim odstavcem Gnome3, zejmena s jeho koncem. Docela se bojim to napsat(protoze je to pro me zklamani), ale mam takove tuseni, ze se nove prostredi Ubuntu snazi priblizit Windows Aero... Vsechno sice pekne, ale neprakticke, pomale, nepouzitelne, v nekterych momentech celkem na rozflakani klavesnice... Je sice strategicke se priblizovat konkurenci(byt POUZE LAICKY oblibenejsi), ale na druhou stranu je ta jednoduchost, primocarost, nepruhlednost oken, jeho neanimovane vykresleni a nejjednodussi naznaceni presunuti okna prave ta vec, ktera mi urychluje a zjednodusuje praci v Linuxu a dela ji user friendly a stavi "nacancane Win Aero" nekde do pozadi, at uz kvuli usetrenym milisekundam ve vykreslovani, ktere dela praci v Linuxu mnohem dynamictejsi nebo usetrene pameti RAM, ktera misto stinu oken pojme vetsi cast projektu, na kterem zrovna delam... Dlouhou dobu jsem znal jenom Win, potom jsem se snazil zejmena kvuli komercnosti prejit na Linux, dalo to praci, ale kdyz jsem si zvykl na Linux, vazne nechapu (az na vyjimecny, v linuxu nenahraditelne software), proc ma uzivatel (zejmena bezny, ktery nepotrebuje software omezeny na uzivani Win - Office, web browser, "Tlacitko START",...) potrebu mit Win... Jedine realne vysvetleni je prave zminena komercnost... Zase jsem si vzpomel na konec filmu Pirati ze Silicon Valley... Jobs: "My budeme stejne lepsi" Gates: "Na tom ale nezalezi"... Proste je jedno CO prodavaji, hlavni je JAK to prodavaji... Zkratka Win je komercni/popularni firma a nemam ji rad stejne jako komercni/popularni hudbu... Proste se mi hnusi kvuli tomu privlastku "komercni/popularni..." Asi jsem porad vychovany "postaru" a mam tak idealizovanou predstavu, ze by se cena vseho mela stanovovat podle opravdove hodnoty (pouzitelnosti) onoho zbozi/vyrobku. Jenze to by uzivatele nesmeli mit (s prominutim) v hlavach nasrano... Louci se opily, fylozoficky naladeny Wlady ;-)
OdpovědětVymazat