Erasmus a finance, stipendia v zemích EU

Když jsem plánoval studium v zahraničí, tak mě zajímaly samozřejmě finance. Pro ty co se chystají na Erasmus bych zde rád popsal, jakým způsobem je řešeno financování. Taky zde ale napíši několik poznámek o financování škol ve Finsku a ostatních zemí. Zjistil jsem toho už zatím relativně dost. Myslím, že téma je poměrně aktuální. Česká vláda chce, abychom platili školné. A jako za vzor nám předhazuje jiné evropské země. Jediný malý háček je v tom, že studenti v jiných zemích se mají o mnoho lépe než u nás. Vláda je totiž bere jako potencionální „tahouny“ státu a jeho ekonomiky. Je pravda, že u nás je také velký problém v tom, že studuje i ten kdo na to nemá. Budu se snažit zjistit co nejvíce informací od studentů všech národností. Ale to co vím teď pomalu stačí na jeden článek.

ERASMUS – Finanční injekce
Program pro mobilitu studentů v rámci Evropské unie vypisuje granty. Ty souvisí se zvýšeným nákladem na stravování, ubytování a podobně v cizí zemi. Částka je vypočítána podle úrovně života a vyspělosti země, ve které chcete studovat. Já osobně od Erasmu dostávám 480€ měsíčně, jako bonus od univerzity dostáváme z mobilitního fondu asi 1000kč, což jsou ale peníze nejisté. Protože se odvíjí od mnoha faktorů. Jednoduše si můžeme udělat měsíční rozpočet. Ubytování na kolejích stoji 250€ měsíčně, včetně poplatku za nábytek a internet. Oběd v menze přijde na 1.7€, to znamená zhruba 40€ měsíčně. To jsou náklady, kterým se nevyhnu. Takže na další jídlo jako snídaně, večeře a víkendy mi zbývá nějakých 90€. Když zvážíme, že zde ve Finsku je všechno zhruba dvakrát dražší než u nás, jeden průměrný nákup na týden vychází na 10 až 15€. To jsou nejčastěji věci jako brambory, šunka, sýr, pečivo, mléko, vejce a další drobné ingredience k vaření nebo věci do domácnosti. Takže z grantu mi zbude cca 40€, což není tak špatné. Ale těch 40€ měsíčně tak akorát pokryje všechny ostatní nutné náklady, které jsou zde se studiem spojeny.
Pro vyřízení grantu je třeba na domácí univerzitě podepsat smlouvu, ve které se prakticky zavazujete k tom, že budete pilně studovat a splníte limit 18 kreditů za semestr, (nebo 36 za rok) abyste finanční grant dostali.
Ostatní národy dostávají v rámci programu Erasmus měsíčně různé částky. Francouzi 345€, Němci pouze 120€, srbové neuvěřitelných 1000€. Ostatních se musím zeptat a doplním info.

Náklady na dopravu
Já mám docela štěstí, že mám ubytování blízko školy, takže nemusím platit autobus. Ale autobus je tady pekelně drahý. 3.10-3.50€ za jednu cestu z centra, záleží z jaké zastávky jedete. Pokud máte kartičku na autobus a jste tady na dobu delší než 6 měsíců, tak za nějakých 30€ měsíčně můžete jezdit autobusem jak se vám zachce. Což už je sice daleko lepší než platit jízdné jednotlivě, ale pořád je to 750kč za měsíční jízdenku pro autobus v malém městě. Levnější varianta cestování je kolo. To se dá pořídit i za 50€ nebo méně, pokud vám stačí jednopřevodový starý bicykl. Ve městě, kde jsou sotva tři kopečky to asi stačí. Nicméně normální kola se pohybují od 140€ do 250€. Když koupíte kolo kolem 100€, tak je to skvělá koupě. Ale asi záleží na tom, jak hledáte a co chcete. Já jsem nechtěl jezdit autobusem, tak jsem si koupil nové kolo za 99€, které je třeba si postavit sám. Hodně lidí s ním už má problémy, ale mě jezdí zatím „Ťukám na dřevo“ dobře. Uvidíme, jak přečká zimu. Také doufám, že i v zimě se bude dát využívat. Sice kolo používám jen na cesty do obchodu a nebo na projížďky po okolí, ale i tak je to lepší než autobus, který nejede zrovna tam kam bych někdy potřeboval.

Letenku do Finska, konkrétně z Prahy do Helsinek jsem pořídil za 4200kč. Což je relativně slušná cena, protože najdete i společnosti, které vám nabídnou lety kolem 10 000kč. Samozřejmě se bavím o zpáteční ekonomické letence, kde nemáte možnost změnit data odletu. Dále je nutné vzít v úvahu, že je třeba nějakým způsobem dostat se do Prahy na letiště a také pak z letiště v Helsinkách do Lappeenranty. Z letiště na vlakové nádraží vás odveze autobus za 2.5€. Cena lístku na vlak je 45€, pokud nemáte finskou studentskou kartičku. Jinak je cena poloviční. Všimněte si, studenti mají 50% slevu na vlaky a myslím, že i na mimoměstské autobusy. Pro městskou dopravu potřebujete speciální kartu, ale sleva je tam také obrovská, jak jsem psal v předchozím odstavci. Sice jsou ceny i přes slevu poměrně vysoké, ale už jen ten princip, že jako student máte nárok na levnější vlaky po celé zemi je daleko lepší než u nás, kde můžete uplatnit maximálně žákovské jízdné z místa bydliště do místa studia a to pouze ve školní rok, to že máte zkoušky o prázdninách asi nikoho nezajímá. Další věc je komfort dopravních prostředků, který je tady špičkový.

Další letecká varianta, alespoň konkrétní pro Lappeenrantu je let z Vídně přes Rigu přímo do Lappeenranty. Poskytuje ho společnost AirBaltic cena letenky je 107€+20€ zavazadlo. Finančně to vychází určitě lépe než do Helsinek, protože odpadává cestování vlakem. Určitě je to také pohodlnější, že se nemusíte se zavazadly tahat k vlaku ale prostě rovnou přistanete v Lappeenrantě. Nevýhoda tohoto spojení je pouze čekání v Rize, které trvá téměř 5 hodin.

Náklady na studium
Každý Fin prakticky musí zaplatit poplatek studentské unii, což je sice 103€ na rok. Bez tohoto poplatku tu nikdo nemůže studovat. Sice v podstatě je to dobrovolný příspěvek, ale bez něj vás nikdo nezapíše do žádného předmětu. Trošku na hlavu postavené. Nicméně s tímto příspěvkem získáváte mnoho výhod. V první řadě potřebujete finskou kartu studenta, která má dvě varianty. První je obyčejná studentská karta, druhá je oboustranná a obsahuje také kartu ISIC, kterou ve Finsku nevyužijete. Hodí se spíše v jiných evropských zemích. Cena za kartu s ISICem je 35€ a bez ISIC varianty je to 15€. Koupil jsem si pouze tu levnější variantu, protože ISIC mám český. Tato karta vám však vystačí na celé studium. Přináší mnohé benefity, mimo slevu jízdného také sníření ceny vstupů na různé kulturní akce, sportovní vybavení, zájezdy, bezplatnou zdravotní péči v rámci školní kliniky a mnohé další. Vysoké školy ve Finsku jsou jinak bez poplatků, žádné školné se zde neplatí.

Finská stipendia
Když se zeptáte Fina, jestli má nějaké stipendium tak se zeptá on vás jestli myslíte prospěchové a nebo to normální od státu. Hned vás samozřejmě napadne otázka „Jaké normální od státu?!“. No tady se má věc takto: Každý studující Fin starší 17 let dostává od státu příspěvek na studium. Jeho výše se odvíjí od toho, zda žije student s rodiči a zda studuje vysokou nebo střední školu a také podle věku. Nejhůře je na tom ten, co žije s rodiči, studuje střední školu a má méně než 20 let, ten dostane ubohých 38€ měsíčně. Naopak pokud žije sám a je starší 18, studuje vysokou a je třeba i ženatý s dětmi dostává 298€ měsíčně. Tento příjem se musí zdanit. Daň činí 10%, ale jsou od ni osvobozeni ti, kteří nemají žádný jiný příjem. Dále je možno požádat o zvýšený grant, pod podmínkou že příjem rodičů nepřesahuje přes 30 000€. Navíc stát pro studenty nabízí poměrně solidní studentské půjčky. Aby tomu nebylo málo, tak studentovi, který nebydlí s rodiči zaplatí stát 80% z ubytování. Horní limit je však 252€ čili nejvíce můžete dostat 201€ na ubytování. My tady platíme 250€(Byt pro 3+1, každý má svůj pokoj) měsíčně, takže prakticky to nejlepší co Finové mohou mít. Nejdražší ubytování pro Finy je v Lappeenrantě za 250€, protože mají nižší částku za pronájem nábytku než mezinárodní studenti a to jen kvůli matraci, kterou nedostanou. Slyšel jsem, že v Helsinkách je situace horší. Ubytování se pohybuje okolo 500€. Ale pořád pro studenty z jiných destinací je studentský život pohádkou, co se týče finanční podpory státu. Oni vlastně dostávají měsíčně necelých 240€ jako kapesné. Samozřejmostí je příspěvek na jídlo, který tady čerpáme také my. Studenti středních škol pak mají školní stravu úplně zdarma. A navíc musíme brát v úvahu, že mají oproti českým studentům velké příspěvky v oblasti kultury, sportu a dopravy. Studentská unie dělá pro studenty opravdu hodně. O tom ale někdy příště.

Mzdy ve Finsku
Slyšel jsem, že minimální plat se tady pohybuje kolem 1800€ (čistého). To je většinou to co mají ty nejméně lukrativní profese. Minimální mzdu nastavuje zaměstnavatel, ale jsou kolem toho docela složitá pravidla. Stát sice neurčuje kolik je skutečné minimum, ale v praxi má údajně každý kdo pracuje 8 hodin denně těch 1800€. Nicméně práce je zde hodnocena poměrně férově podle náplně a požadovaných znalostí. Takže dělník dostává daleko větší plat než někdo kdo sedí celý den v informačním kiosku. Jen tak mimochodem dělníci zde mají asi dobré pracovní podmínky. Soudím tak podle toho jak chodí oblečení, v čem jezdí a jaké je jejich zázemí a vybavení na stavbě. Průměrný plat se pohybuje pár stovek nad hranicí 2000€, což má třeba i řidič autobusu.
Příjem se samozřejmě daní, já jsem mluvil už o čistých částkách po zdanění. Daň z příjmu je zase počítána podle výše příjmu a mnoha dalších faktorů. Pohybuje se od 10 do 30%. Další věc je nějaká důchodová daň. Moc jsem se nepotápěl do detailů, ale také se jedná o cca 20-30% z příjmu. Ale jak říkám mzdy co uvádím už jsou čisté po zdanění.

Studium jinde ve světě
Co jsem se ptal Francouzů, tak mají sice školné, které se podle typu školy pohybuje od 4000 do 600€ ročně(dva semestry). Stipendium dostávají všichni studenti, částka je 6000€ na rok a navíc studenti co mají francouzské občanství mají nárok na nějaké další stipendium, které je asi 100€ měsíčně. Mimo peněz z Erasmu ještě dostávají podporu pro studium v zahraničí od státu. Spolužák mi říkal, že prakticky pobírá měsíčně 465€. Dále mají nárok na studentské půjčky a sociální stipendia, ale to se jen zmínil, takže do hloubky o tom nevím.
Co se týče Německa, tak jsou tady asi děti z bohatých rodin, co nepobírají žádné speciální stipendia. Asi pouze přídavky na děti(studenty), což je do 200€ měsíčně. Existuje tam nějaká vyživovací povinnost rodičů, která se odvíjí od výše platu, obvykle to je zhruba 640€ měsíčně. Dost častá jsou stipendia od firem, církve nebo různých spolků. Většinou se jedná o částky kolem 200€, ale v praxi je prý dostává každý druhý. Každý může zažádat o nějakou speciální podporu, které se pohybuje od 170 do 260€, ale mí známí tady o to nežádali, tak o tom moc neví. Školné, záleží prý na konkrétní spolkové zemi ale na technických školách to bývá kolem 400€ ročně. Pro studenty nastávají výborné příležitosti, když podepíší smlouvu s nějakou firmou u níž po vystudování budou například 4 roky pracovat. Potom prakticky studují zadarmo a ještě dostávají solidní „příplatky“.
Když si to vezmeme, tak ve Finsku i ve Francii je školní systém pro studenty velmi výhodný, v Německu asi dost záleží na škole, ale neptal jsem se jich moc do detailů. S Němci jsme spíše řešili stupnice ECTS.

Suma sumárum má ale každý studující člověk ve většině zemích, ke kterým se snažíme přiblížit, výhody. Převážně v oblasti stipendií, příspěvků na bydlení, dopravy nebo kultury. Docela by mě zajímalo, proč to jde ve Finsku a proč to nejde u nás? U nás je ubytovací stipendium 400kč na měsíc, pokrývá to cca. 15% průměrného nájmu kolejí v Brně. Nějaké slevy a benefity pro studenty nejsou snad vůbec. Zřídka využiji 10% slevu do kina na ISIC, který mě stejně stojí 200kč. Pravda, že mi ISIC zaplatí banka, ale to je zase výhoda klienta jedné banky. Jinak jsou slevy na ISIC do 5%, takže to ani nestojí za řeč. Pravdou zůstává, že tady ve Finsku není moc zvykem při studiu pracovat, protože to ani není dost možne, docela dost se tady dře. Škola je určitě větším zápřahem. Jsou tady častější domácí úkoly a více času lidé tráví ve škole. U nás je zcela běžné, že student chodí do školy na pár dní, ale to už je úplně jiná debata úplně o něčem jiném...