Finsko – Den 6 a 7: Beach party

Hlavní program sedmého dne byla Beach párty. První jsem nevěděl co od toho očekávat, ale jakmile jsem to viděl byl jsem velmi překvapen. Ve Finsku mají studenti velmi silné tradice a zvyky. Studentský život má tady úplně jinou úroveň. U nás je nejčastěji studentský život synonymem pro popíjení v hospodách. Tady mají studentské akce úplně jiný rozměr.

Nejprve se ale musím vrátit k předešlému dni. S partou Erasmáků jsme se domluvili na koupání v jezeru Saimaa. Což je největší jezero Finska a my máme to štěstí, že obepíná Lappeenrantu. Panečku! To byl zážitek. Voda je zde skutečně průzračná. Pláže jsou lepší než v Itálii nebo Chorvatsku. Pravda voda je trošku studenější, ale je příjemná a osvěžující. Navíc to působí jinak, když venku je relativně zima tak ve vodě je lépe. Překvapen jsem byl z toho, že voda nesmrděla rybinou a ani se nečeří, když se brodíte po písečném dně. Dokonce jsem slyšel že z většiny finských jezer se dá voda pít. Je to prostě skvělý pocit zaplavat si v panensky čistém jezeře, maximální osvěžení. Po cestě domů jsem opět našel několik hub.

Večer toho dne konečně dorazil i Vahy. Na kterého jsem se opravdu těšil, protože už jsem se začínal bát, že to ti bude neskutečná nuda. Konečně už mám parťáka se kterým můžu pít slivovici a oprašovat mateřský jazyk. Ve dvou se to vždycky lépe táhne. Večer jsme ho jeli s Lassim vyzvednout na vlak. Po cestě jsem s Lassim opravdu výborně pokecal a vlastně mně pozitivně naladil na všechny studentské akce a vysvětlil místní tradice.

Studentské tradice
Ve Finsku je tradice nosit studentskou čepici. Nevím přesně historii ani kořeny tohoto zvyku. Někdo říká, že to pochází ze Švédska. Jenže Finsko a Švédsko jsou velcí rivalové, takže se o to nejspíš hádají. Každopádně každý student nosí čepici. Ne každý den, ale při studentských akcích a příležitostech je to snad nutnost. Někteří ji nosí i běžně do školy nebo na ulici. Obecně se prý nosí o prázdninách a během prvních školních dní, kdy jsou právě tradiční studentské oslavy. Na čepici jsou odznaky a kokarda (neznám to slovo, prakticky je to taková bambule). Bambule je odznak toho, že studujete nějakou univerzitu. Nováčci nemají na čepici nic nebo mají pouze šňůrku na které je uvázaný dudlík, jako odznak bažanta. Čepici si musí každý koupit a stojí od 100 euro výš, bambulky jsou taky pěkně drahé.

Další věc, kterou studenti, hlavně technických univerzit nosí jsou overaly. Každá fakulta má svou barvu, takže na školních akcích to bývá barevné. Finové jsou na ně hrdí a mám pocit, že většina je nosí pořád. Ale asi to platí jen pro první školní dny. Už se těším až dostaneme i my své overaly :). Cena se odvíjí podle počtu reklam na oblečku. Když si tam necháte umístit reklamy od Nokie tak cena overalu vyjde na pár euro. Ale prý se cena normálně pohybuje do 50 eur. Na overal si Finové našívají nášivky, každá něco znamená. Nejčastěji účast na nějaké studentské akci. Nášivku si jako odznak můžete koupit. Mnoho lidí nosí na overalech pověšené různé věci co pro ně mají speciální význam. Například balónek z narozeninové oslavy, hrnek, karabinu, umělou slepici. To je jen pár věcí co jsem zahlídl. Další zajímavá věc na overalech je to, že si studenti vyměňují rukávy a nohavice. Odstřihnou si část rukávu vymění si ji a našijí na svůj overal. Spíše si vyměňují rukávy lidé z jiných fakult, aby byli barevní. Výměna rukávu znamená odznak velmi dobrého přátelství. Spodní část nohavice si mezi sebou vyměňují ti co spolu randí nebo chodí.

Začátek školního roku na Finských univerzitách je velká událost. U nás nic takového neznáme. Studentské unie a škola pořádají tradiční akce pro nováčky. U nás je něco jako adaptační kurz, to je ovšem jen takový slabší odvárek. Tady jsou prakticky dva týdny plné různých her, aktivit a událostí. Většina soutěží trvá celé odpoledne, často jsou spojeny s pitím, samozřejmě. Ale výhoda je, že se noví lidé seznámí a pobaví. Často to funguje tak, že je pre-párty poté proběhne akce a ta pokračuje after-párty.

Ve Finsku má každý nový student svého tutora, ten mu pomáhá zorientovat se v prvních dnech. Tutor má na starosti skupinku zhruba šesti nováčků. První tradice je taková, že každá skupinka hodí a vykoupe svého tutora v jezeře. Tuto akci pojmenovanou BeachParty jsme si neskutečně užili. Samozřejmě vše doprovázela hudba a jiné soutěže a radovánky. Zajímavý fakt je, že Finové na to jak se zdají být čistotní a ohleduplní vůči prostředí vyhazují plechovky od piva z klidem na zem. Za chvíli jsem ale přišel na to proč to dělají. Při každé takové akci se najdou lidé, většinou děti nebo důchodci, kteří plechovky sbírají a vrací je do obchodu. Plechovky i PET lahve jsou zde vratné a dostanete za ně 15 centů. Finové si z těch sběračů většinou dělají srandu a komentují je: „Tady chce být někdo bohatý“. Abychom neporušili tradici, tak jsme našeho tutora hodili také do vody a dostali další zářez do kartičky nováčka. Nejspíš jsem to nezmínil. Každý Freshman dostane kartičku, kde je seznam událostí. Jakmile se účastní dostane za akci body. Ty se nějak sbírají a nakonec se vyhodnotí. Zatím přesně nevím, jak to funguje.

Po párty na pláži byla tradiční afterpárty v jednom z apartmánu LOAS, kde bydleli Rusové. Samozřejmě se pila jejich Charašo Vodka. Já jsem jedl hlavně nějaké obilné plody původem z Etiopie. Byl to jakoby pražený oves, bylo to moc dobré a návykové. Potkali jsme také kluka z Konga, který tady začal studovat svůj první rok, říkal že je napůl Fin napůl Konžan. Pokračování párty bylo v Iltatahti Baru.

Nové fotky jsou opět k dispozici v mém picasa albu.