Finsko: První školní dny

Ne jen večírky a akcemi ve Finsku živ je člověk. Hlavní náplň mého pobytu by mělo být roční studium. A to už prvním týdnem začíná. Ne sice tak naplno ale pomalu se zabíhají kolečka. Většina přednášek a cvičení začíná druhým týdnem.

Finský školní systém je naprosto odlišný našemu. U nás si člověk zaregistruje několik předmětů na celý semestr. Takže půl roku chodí na přednášky a cvičení. Během toho obvykle dělá nemalé množství projektů a nakonec je vše uzavřeno zkouškovým. Ve Finsku je tato situace stejná, ale rozložení předmětů během semestru je jiné. Nevím zatím přesně, jak je to ze zkouškami ale podle termínů na které se mohu registrovat je zkouškové od půlky prosince do půlky ledna. Většina prvních termínů zkoušek jsou před Vánoci. Každý semestr je zde rozdělen na dvě periody. Já mám teď zapsáno 7 předmětů. Z toho jeden je pouze „Knižní kurz“, to znamená že se stačí naučit určité kapitoly z poskytnuté učebnice a z toho nás budou zkoušet. Kurz Finštiny mám pouze během první periody. Finština má dvě dvouhodinová cvičení každý týden. Už mám za sebou první a přijde mi to poměrně náročné. Doufám, že ve výsledku bude splnění tohoto předmětu lehké. Finská gramatika není složitá, kromě toho že mají 15 pádu, je stavba věty a slov poměrně jednoduchá. Nejhorší je si ta slova ale zapamatovat. Během prvních dvou period mě čekají přednášky a cvičení ze tří předmětů. A to sice Počítačového vidění a digitalní zpracování obrazu, Síťové programování a Techniky objektově orientovaného programování. Kurz základy počítačové grafiky bude probíhat pouze v druhé periodě. A specialitka která se jmenuje Unixové a Systémové programování bude probíhat jako intenzivní kurz v týdnu mezi prvními dvěma periodami. To znamená, že si ve 42. týdnu několikrát překompiluju jádro,a to není náhoda. Ve škole budu prakticky celý týden od rána do večera pouze a jen kvůli jednomu kurzu.

Co je ale na celém systému zvláštní? Určité kurzy mají přednášky pouze v některých týdnech. Celá škola tady hraje dost na týdny. Také v rozvrhu máte čísla týdnů, učeben a hodiny kdy se přednášky nebo cvičení konají. Vlastně ne v rozvrhu, rozvrh si tady musíte vytvořit sami! Asi jsem strašně rozmazlený z FITu, ale přišlo mi neuvěřitelné, že se musím podívat do přehledu předmětu, zjistit kdy má přednášky a sám si to naházet na svůj cár papíru. Ještě nepochopitelnější to činí fakt, že ve většině předmětů je pouze jeden, výjimečně dva termíny přednášek a cvičení jsou po skupinách. Opravdu nechápu, proč by mi systém nemohl vytvořit tabulku, kde bych viděl, kdy a kde mám jaký kurz nebo přednášku nebo cvičení. Sám už bych si pak vyházel to co se mi nehodí, nebo to co mi koliduje. Ale prostě tady ne! Existuje nějaký studentský undergroundový PHP skript, který tohle velmi omezeně a nepřehledně umí. Je dostupný ze stránek studentské unie, ale celé je to Finsky. Hlavně nám bylo řečeno při orientačním dnu: „Učitelé neradi vidí, když studenti tento program používají“. Na to jsem si říkal jen „Prosím?!“ Žijeme v informačním věku a učitelům vadí když používám program, který mi ušetří čas a práci? No takže jsem použil google translator a naházel si tam své předměty. Po chvíli chroupání můj prohlížeč vyplivnul strašný chaos! Prakticky každý den od rána od 8 do večera do 19 jsem měl nějaký předmět, většina se překrývala a napočítal jsem asi 8 kolizí. Sem tam byla dvou nebo tříhodinová díra. „Bože můj co budu dělat?“ Říkal jsem si. Nakonec jsem si ulevil a přišel na to, že každý předmět je vyučován jen určité týdny. Takže jsem se vykašlal na všechny studentské programy a sáhnul jsem po tužce a papíru. Ukázalo se, že rozvrh je nakonec velmi přívětivý, i když na první pohled to vypadalo hrozivě.

Budu se v kostce snažit popsat všechny předměty, které už jsem měl ať si můžete udělat obrázek o tom, co asi budu studovat.

Finština 1:
Základy Finštiny slouží k tomu, aby se člověk dorozuměl, byl schopen se představit a nakoupit. V první hodině jsme se učili věty typu: Dobrý den, jak se jmenuješ, těší mě, jakým jazykem hovoříš. V hodině byla docela legrace a přátelská atmosféra. Když se učitelka někoho zeptala například: „Odkud pocházíš?“, nikdo nebyl bez učebnice schopen zareagovat, ale myslím že to byl takový křest ohněm. Ale jak jsem říkal zapamatovat si nová a šílená finská slovíčka je těžký úkol. Z celé hodiny si pamatuji jen čtyři věty: „Mika nimisi on“ „Kuka sina olet“ „Mina olen Pavel“ „Hauska tavata“ . Chytří si domyslí, co to znamená.
Objektově orientované programování:
Tento kurz jsem původně vůbec neplánoval dělat. To mi připomíná, že musím udělat změnu v learning agreementu. Ale po rozhovoru s francouzským spolužákem jsem usoudil, že to nebude tak špatné, možná chybně. Celý kurz bude o programování v Javě, což vítám, protože Java se hodí i pro Android a nějaké základy už znám. Po první přednášce jsem pochopil, že první budou vysvětleny základy OO principů jako dědičnost, zapouzdření a podobně, později základy Javy a práce v Eclipse. Vyučující naznačil, že pokud tyto základy známe, nemusíme na první přednášky chodit, ale později se přitvrdí. Vrcholem kurzu asi budou návrhové vzory a řekl bych středně pokročilé OO techniky. Přednášející mluvil relativně pomalou srozumitelnou angličtinou s ruským přízvukem. I přes několik utrousených vtípků byla celá přednáška poměrně nudná. Docela mě zarazilo, že ve výkladu o Javě docela podtrhoval, že se jedná o čistě objektový jazyk a že čistě objektový jazyk má primitivní datové typy. U toho jsem docela čuměl na drát, protože tohle říct na státnících u nás, tak nejspíš letím. Když se ho někdo ptal na ostatní jazyky, tak říkal, že přesně neví jak je to s Pythonem nebo Ruby, protože s nimi zkušenosti nemá ale další typický OOJ je třeba Smalltalk. Příště už asi budu trochu rýt do vosího hnízda a když se nějaká takové nesrovnalost ukáže, tak se zeptám co tím básník myslel. Projekty zde jsou, první je tuším nějaká kalkulačka, která má umět určité operace

Počítačové vidění:
Docela by mě zajímalo o čem ten kurz bude. Probírali jsme opravdu základní věci. Jediné co vím, že budeme na cvičeních pracovat s Matlabem. Nevím co jsem komu udělal, že mě tohle bude nutit používat, fuj! Ale celkově předmět vypadá dobře a pokrývá, pro mě zajímavou látku. Vypadá to ale spíše na teorii. Mám pocit, že zde není žádný projekt. Pouze skupinový seminář, což je jakási prezentace a také kontrolovaná cvičení, kde budeme prezentovat úkoly. Uvidíme, ale zatím to na mě působí jako lehký předmět.

Sítě:
Tak tady jsme měli pouze první cvičení ve velmi pěkné laboratoři. Hádám, že to jsou nejsilnější počítače ve škole, co mají Intely Core i7 s 8GB paměti a jako bonus odhaduji 25“ širokoúhlý monitor. Sympatické je, že zde běží ubuntu, zase na druhou stranu je to pouze jediná linuxová laboratoř. I když jsme v zemi Linuse Torvaldse, všude zde mají Windowsy. Pro mě nepochopitelné.
Každopádně jako učitel přišel mladý (doktorand odhadem do 26 let) dlouhovlasý, metalový Fin. Který na mě první zapůsobil dojmem 100% geeka. Časem jsem ale ztratil iluze a zjistil, že až takový geek nebude. Vypadá a tváří se ale velmi ochotně. První nám ukázal co je to vim, nano, gedit, gcc, gdb, valgrind, jazyk c, makefile a zeptal se kdo s těmito věcmi má zkušenosti. Tak zhruba půlka lidí se tvářila rozpačitě. O tom, jestli třeba umíme používat Socket API se ani nezmínil. Takže doufám, že to bude opravdu kurz pro začátečníky, protože úkoly vypadají děsivě. Nicméně tento člověk u mě velmi klesl, když: mluvil hluboce o Vimu a přitom používal nano. Později při demonstraci memory leaků a valgrindu, ano věřte tomu nebo ne, zdejší studenti nevědí co je to valgirnd, nedokázal napsat řádek s mallocem() a sizeofem(). Pořád mu to hlásilo chybu při překladu, protože mu chyběla závorka tak to vyřešil tím, že do mallocu hodil konstantu. No ale úplně nejvíce mě dostal, když začal tvrdit (číst ze slajdů), že „Unix je linux-like operační systém“. To už jsem vážně začínal mít pocit, že zde o počítačích vědí kulové. Poslední perlička byl dotaz studenta ohledně toho, jak korektně naplnit odesílací buffer. Očividně mu nešlo do hlavy, jak je možné naplnit do nějakého bufferu hodnoty různých datových typů. Probíhala také debata o prvním projektu, což je aplikace klient server pro hru kostky, postavená na UDP. Sám jsem se vůbec nepodíval na zadání, takže jsem neměl žádné dotazy. Pokud se ale nebude muset řešit více příchozích požadavků, tak by to mělo být v klidu.

To byly asi všechny kurzy, ze kterých jsem měl nějaké cvičení nebo přednášku. Ale povím vám, že jsem z některých věcech velmi ale velmi překvapen. Na zadání toho úkolu do sítí jsem se zběžně díval. Prakticky tam je jen popsán protokol a to je vše. Žádná specifika, prostě nic o tom jestli řešit více spojení nebo třeba spolehlivý přenos. Řekl bych, že nám dávají ruce volné k vylepšení, ale pokud ti lidi opravdu nic o síťovém programování neví. Silně pochybuji, že budou implementovat něco jako konkurentní UDP server. Projekty prý mají na sebe navazovat, takže další projekt bude pouhé rozšíření prvního. Což je výhoda, protože můžu udělat rovnou všechny spojené projekty najednou.

Tento článek byl poněkud delší, ale musel jsem popsat něco o tom, jak tady škola a vyučování asi bude vypadat. Bojím se, že to bude stát celkem za nic. I když to působí, že práce bude dost. To co předvedli vyučující ukazuje pravý opak toho, co jsem od úrovně finského vzdělávání očekával. Není to tak hrozné, ale zkušený FIŤák se tady podiví.